Etymology[edit]
Inherited from Old Czech stihnúti, from Proto-Slavic *stignǫti.
Pronunciation[edit]
stihnout pf (imperfective stíhat)
- to catch
- to manage sth in time
- to afflict, to affect, to hit
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- stihnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- stihnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- stihnout in Internetová jazyková příručka