Inherited from Old Czech trpěti, from Proto-Slavic *tьrpěti.
trpět impf (perfective protrpět or přetrpět or utrpět)
- to suffer
- to tolerate
Conjugation
Infinitive
|
trpět, trpěti
|
Active adjective
|
trpící
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive trpět. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
trpě |
—
|
feminine + neuter singular
|
trpíc |
—
|
plural
|
trpíce |
—
|
- “trpěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “trpěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “trpět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)