volní

See also: volni

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvolɲiː]

Etymology 1

From vůle +‎ -ní.

Adjective

volní (adverb volně)

1. volitional, voluntary

   pod volní kontrolou ― under voluntary control

Declension

Declension of volní (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	volní		volní	volní
genitive	volního		volní	volního
dative	volnímu		volní	volnímu
accusative	volního	volní	volní	volní
locative	volním		volní	volním
instrumental	volním		volní	volním
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	volní	volní		volní
genitive	volních
dative	volním
accusative	volní			volní
locative	volních
instrumental	volními

Related terms

• vůle

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Adjective

volní

1. animate masculine nominative/vocative plural of volný

Further reading

• “volní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “volní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “volní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025