vyčnívat

Czech

Etymology

From vy- +‎ čnít +‎ -at.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪt͡ʃɲiːvat]

Verb

vyčnívat impf

1. to stick out, to protrude, to project
2. to stand out, to stick out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyčnívat, vyčnívati	Active adjective	vyčnívající
Verbal noun	vyčnívání	Passive adjective	vyčnívaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyčnívám	vyčníváme	—	vyčnívejme
2nd person	vyčníváš	vyčníváte	vyčnívej	vyčnívejte
3rd person	vyčnívá	vyčnívají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyčnívat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyčníval	vyčnívali	vyčníván	vyčníváni
masculine inanimate		vyčnívaly		vyčnívány
feminine	vyčnívala		vyčnívána
neuter	vyčnívalo	vyčnívala	vyčníváno	vyčnívána

Transgressives	present	past
masculine singular	vyčnívaje	—
feminine + neuter singular	vyčnívajíc	—
plural	vyčnívajíce	—

Related terms

• přečnívat
• vyčnělek
• vyčnívající
• vyčnívání

 

Further reading

• vyčnívati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyčnívati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyčnívat in Internetová jazyková příručka