čist

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: cist and číst

Serbo-Croatian[edit]

Etymology[edit]

From Proto-Slavic *čistъ.

Pronunciation[edit]

Adjective[edit]

čȉst (definite čȉstī, comparative čìstijī, Cyrillic spelling чи̏ст)

  1. clean, pure
  2. clear (of sky, air, water)

Declension[edit]

Derived terms[edit]

References[edit]

  • čist” in Hrvatski jezični portal

Slovene[edit]

Etymology[edit]

From Proto-Slavic *čistъ.

Pronunciation[edit]

Adjective[edit]

čȋst (comparative čistȇjši, superlative nȁjčistȇjši)

  1. clean (not dirty)
Inflection[edit]
Hard
masculine feminine neuter
nom. sing. číst čísta čísto
singular
masculine feminine neuter
nominative číst ind
čísti def
čísta čísto
accusative nominativeinan or
genitive
anim
čísto čísto
genitive čístega číste čístega
dative čístemu čísti čístemu
locative čístem čísti čístem
instrumental čístim čísto čístim
dual
masculine feminine neuter
nominative čísta čísti čísti
accusative čísta čísti čísti
genitive čístih čístih čístih
dative čístima čístima čístima
locative čístih čístih čístih
instrumental čístima čístima čístima
plural
masculine feminine neuter
nominative čísti číste čísta
accusative číste číste čísta
genitive čístih čístih čístih
dative čístim čístim čístim
locative čístih čístih čístih
instrumental čístimi čístimi čístimi

This adjective needs an inflection-table template.