dovádět

Czech

Etymology

From do- +‎ vádět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdovaːɟɛt]

Verb

dovádět impf (perfective dovodit or dovést)

1. to frolic, to romp, to play

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dovádět, dováděti	Active adjective	dovádějící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dovádím	dovádíme	—	dovádějme
2nd person	dovádíš	dovádíte	dováděj	dovádějte
3rd person	dovádí	dovádí, dovádějí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dovádět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dováděl	dováděli	dováděn	dováděni
masculine inanimate		dováděly		dováděny
feminine	dováděla		dováděna
neuter	dovádělo	dováděla	dováděno	dováděna

Transgressives	present	past
masculine singular	dováděje	—
feminine + neuter singular	dovádějíc	—
plural	dovádějíce	—

Derived terms

• dovádění
• dovádivost
• dovádivý

 

Further reading

• dováděti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dováděti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dovádět in Internetová jazyková příručka