dvořit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech dvořiti. Related to dvůr.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈdvor̝ɪt]
  • Hyphenation: dvo‧řit

Verb[edit]

dvořit impf

  1. (reflexive with se) to court, to woo
    Žádný ze sličných mládenců se neopovážil ohlížeti se po pannách a paních. Neřku-li aby jim se dvořil nebo s nimi mluvil.
    (please add an English translation of this usage example)

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive dvořit, dvořiti Active adjective dvořící
Verbal noun dvoření Passive adjective dvořený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person dvořím dvoříme — dvořme
2nd person dvoříš dvoříte dvoř dvořte
3rd person dvoří dvoří — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dvořit.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate dvořil dvořili dvořen dvořeni
masculine inanimate dvořily dvořeny
feminine dvořila dvořena
neuter dvořilo dvořila dvořeno dvořena
Transgressives present past
masculine singular dvoře —
feminine + neuter singular dvoříc —
plural dvoříce —

Further reading[edit]

  • dvořiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dvořiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • dvořit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=dvořit&oldid=72485096"