konec

See also: конец

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *konьcь.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈkonɛt͡s/

• audio

  (file)

Noun

konec m inan

1. end (extreme part)
2. (dated) end (purpose)
   • 1923, Zákon na ochranu republiky:

     Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku, kdo vejde k témuž konci ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,...

     (please add an English translation of this quotation)

Antonyms

• začátek m

Related terms

• končit
• nekonečno n
• koncovka f
• konečný m
• nekonečný m
• koncový m
• konec světa m
• nakonec
• konečně

Further reading

• Template:R:PSJC
• Template:R:SSJC

---

Serbo-Croatian

Etymology

From Proto-Slavic *konьcь.

Noun

konec m (Cyrillic spelling конец)

1. (Kajkavian) end
2. (Kajkavian) thread

Related terms

• konac

---

Slovene

Etymology

From Proto-Slavic *konьcь.

Pronunciation

• IPA^(key): /kɔ̀ːnət͡s/

Noun

kónəc m inan

1. end (extreme part)
2. part

   Na drugem koncu sveta.

   On the other part of the world.

3. tip (of one's tongue)

Inflection

The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.

Masculine inan., soft o-stem
nom. sing.	kônec
gen. sing.	kônca
	singular	dual	plural
nominative (imenovȃlnik)	kônec	kônca	kônci
genitive (rodȋlnik)	kônca	kôncev	kôncev
dative (dajȃlnik)	kôncu	kôncema	kôncem
accusative (tožȋlnik)	kônec	kônca	kônce
locative (mẹ̑stnik)	kôncu	kôncih	kôncih
instrumental (orọ̑dnik)	kôncem	kôncema	kônci

Antonyms

• začétek

Related terms

• končati
• končen
• zaključek
• končno