kufr

English

Etymology

From Arabic كُفْر (kufr), from the root ك ف ر (k-f-r).

Noun

kufr (plural kufrs)

1. (Islam) One who denies or rejects Islam.

Related terms

• kafir
• takfir
• takfiri

---

Czech

Pronunciation

• audio

  (file)

Noun

kufr m

1. suitcase
2. boot (of a car)

Declension

Declension of kufr

	singular	plural
nominative	kufr	kufry
genitive	kufru	kufrů
dative	kufru	kufrům
accusative	kufr	kufry
vocative	kufre	kufry
locative	kufru	kufrech
instrumental	kufrem	kufry

Derived terms

• kufřík

Further reading

• kufr in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kufr in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989