osvědčit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From o- +‎ svědčit. Compare Polish oświadczyć and Ukrainian осві́дчити (osvídčyty).

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

osvědčit ?

  1. to certify
  2. (reflexive with se) to prove good or useful

Conjugation

[edit]

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • osvědčiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • osvědčiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • osvědčit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)