patník

See also: patnik and pątnik

Czech

Etymology

From pata +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpatɲiːk]

Noun

patník m inan

1. a rock or concrete marker, usually a cuboid, denoting important areas/points
2. a component attached to the bottom of a shoe heel

Declension

Declension of patník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	patník	patníky
genitive	patníku	patníků
dative	patníku	patníkům
accusative	patník	patníky
vocative	patníku	patníky
locative	patníku	patnících
instrumental	patníkem	patníky

Further reading

• “patník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “patník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “patník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)