podmiňovat

Czech

Etymology

From pod- +‎ miňovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpodmɪɲovat]

Verb

podmiňovat impf (perfective podmínit)

1. to condition sth, to determine sth

   Existenci zločinu podmiňuje lidská touha. ― Crime exists contingent on human desire.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	podmiňovat, podmiňovati	Active adjective	podmiňující
Verbal noun	podmiňování	Passive adjective	podmiňovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	podmiňuji, podmiňuju (coll.)	podmiňujeme	—	podmiňujme
2nd person	podmiňuješ	podmiňujete	podmiňuj	podmiňujte
3rd person	podmiňuje	podmiňují, podmiňujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive podmiňovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	podmiňoval	podmiňovali	podmiňován	podmiňováni
masculine inanimate		podmiňovaly		podmiňovány
feminine	podmiňovala		podmiňována
neuter	podmiňovalo	podmiňovala	podmiňováno	podmiňována

Transgressives	present	past
masculine singular	podmiňuje	—
feminine + neuter singular	podmiňujíc	—
plural	podmiňujíce	—

Related terms

• podmiňovací
• podmínit
• podmínka

 

Further reading

• “podmiňovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “podmiňovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “podmiňovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)