přítel

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech přietel, from Proto-Slavic *prijateľь, from Proto-Indo-European *preyH- (“dear”). By surface analysis, přát +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊iːtɛl]

• Audio

  (file)

• Hyphenation: pří‧tel

Noun

přítel m anim (feminine přítelkyně, related adjective přátelský, diminutive přítelíček)

1. friend

   Synonyms: kamarád, kámoš

   Antonym: nepřítel

2. supporter
3. (dated) relative, relation (someone in the same family)

   Synonym: příbuzný

4. boyfriend, lover

Declension

Declension of přítel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	přítel	přátelé
genitive	přítele	přátel
dative	přítelovi, příteli	přátelům
accusative	přítele	přátele
vocative	příteli	přátelé
locative	přítelovi, příteli	přátelích
instrumental	přítelem	přáteli

Derived terms

• přátelit
• přátelský
• přátelství
• příbuzný
• přítelův
• přízeň
• spřátelený
• spřátelit
• v nouzi poznáš přítele

 

Related terms

• přát
• přízeň

 

See also

• brach
• druh
• soudruh

Further reading

• přítel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přítel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přítel in Internetová jazyková příručka