růže

See also: ruze

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech róžě, from Middle High German rôse, from Latin rosa.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈruːʒɛ]
• Hyphenation: rů‧že

Noun

růže f

1. rose
2. (pathology) erysipelas
3. (heraldry) rose

Declension

Declension of růže (soft feminine)

	singular	plural
nominative	růže	růže
genitive	růže	růží
dative	růži	růžím
accusative	růži	růže
vocative	růže	růže
locative	růži	růžích
instrumental	růží	růžemi

Derived terms

• růžice
• růžička

Related terms

• růženec
• růžovka
• růžový

Further reading

• “růže”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “růže”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “růže”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026