robův

From Wiktionary, the free dictionary
Archived revision by WingerBot (talk | contribs) as of 21:39, 28 September 2019.
Jump to navigation Jump to search

Czech

Etymology

From rob +‎ -ův. Noun rob comes from (deprecated template usage) [etyl] Proto-Slavic *orbъ (servant, slave), from (deprecated template usage) [etyl] Proto-Indo-European *h₃erbʰ- (orphan, child slave or servant).[1].

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈrobuːf]
  • Hyphenation: ro‧bův

Adjective

robův (possessive)

  1. (archaic) slave's, serf's

Declension

Template:cs-decl-adj-poss

Noun

robův

  1. (obsolete) genitive plural of rob
    • 1882, Antonín Kotík (transl.), Historie literatur slovanských[1], volume 2, Praha: F. Šimárček, translation of История славянских литератур by A. N. Pypin and V. D. Spasovich:
      Svobodní kmeti během času zmizeli v davu těch, kteří na statcích cizích – knížecích, kněžských nebo panských seděli s lidmi nevolnými, s roby a robův potomky.
      In the course of time free patriarchs disappeared in the crowd of those, who lived in somebody else’s estates – of a prince, priest or lord – with unfree people, with serfs and descendants of serfs.

Synonyms

References

Further reading

Anagrams