rozestavit
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
rozestavit pf (imperfective rozestavovat)
- (transitive) to place, to arrange
- (reflexive with se) to assume positions, to spread out
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | rozestavit, rozestaviti | Active adjective | rozestavivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozestavení | Passive adjective | rozestavený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozestavím | rozestavíme | — | rozestavme |
| 2nd person | rozestavíš | rozestavíte | rozestav | rozestavte |
| 3rd person | rozestaví | rozestaví | — | — |
| The verb rozestavit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozestavil | rozestavili | rozestaven | rozestaveni |
| masculine inanimate | rozestavily | rozestaveny | ||
| feminine | rozestavila | rozestavena | ||
| neuter | rozestavilo | rozestavila | rozestaveno | rozestavena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozestaviv |
| feminine + neuter singular | — | rozestavivši |
| plural | — | rozestavivše |
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- rozestaviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozestaviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozestavit in Internetová jazyková příručka