sejmout

Czech

Etymology

From s- +‎ jmout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɛjmou̯t]

Verb

sejmout pf

1. to take off, to remove, to take away

Conjugation

Conjugation

Infinitive	sejmout, sejmouti	Active adjective	sejmuvší , sňavší
Verbal noun	sejmutí, sňatí	Passive adjective	sejmutý, sňatý

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	sejmu	sejmeme	—	sejměme
2nd person	sejmeš	sejmete	sejmi	sejměte
3rd person	sejme	sejmou	—	—

The verb sejmout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	sejmul, sňal	sejmuli, sňali	sejmut, sňat	sejmuti, sňati
masculine inanimate		sejmuly, sňaly		sejmuty, sňaty
feminine	sejmula, sňala		sejmuta, sňata
neuter	sejmulo, sňalo	sejmula, sňala	sejmuto, sňato	sejmuta, sňata

Transgressives	present	past
masculine singular	—	sejmuv, sňav
feminine + neuter singular	—	sejmuvši, sňavši
plural	—	sejmuvše, sňavše

Further reading

• “sejmouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “sejmouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sejmout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)