držák

Czech

Etymology

From držet (“to hold”) +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̩ʒaːk]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: dr‧žák

Noun

držák m inan

1. a holder
2. (colloquial) A person with great stamina or tenacity.

Declension

Declension of držák (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	držák	držáky
genitive	držáku	držáků
dative	držáku	držákům
accusative	držák	držáky
vocative	držáku	držáky
locative	držáku	držácích
instrumental	držákem	držáky

Further reading

• “držák”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “držák”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “držák”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2026, slovnikcestiny.cz
• “držák”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026