město

See also: mesto and mestò

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech město, from Proto-Slavic *město. Doublet of místo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmɲɛsto]

  • Audio:

    (file)

• (regional) IPA^(key): [ˈmjɛsto]

  • Audio:

    (file)

• Hyphenation: mě‧s‧to

Noun

město n (diminutive městečko)

1. city (large settlement)

Declension

Declension of město (hard neuter)

	singular	plural
nominative	město	města
genitive	města	měst
dative	městu	městům
accusative	město	města
vocative	město	města
locative	městě, městu	městech
instrumental	městem	městy

Derived terms

adjectives

• meziměstský
• městský
• předměstský

nouns

• maloměsto
• meziměsto
• městečko
• městys
• měšťan
• měšťanka
• měšťanstvo
• měšťák
• náměstí
• předměstí
• velkoměsto

Further reading

• “město”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “město”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “město”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Lower Sorbian

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *město.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈmʲɪs.tɔ/
• Rhymes: -ɪstɔ
• Syllabification: měs‧to

Noun

město n

1. city, town

Declension

Declension of město

	singular	dual	plural
nominative	město	měsće	města
genitive	města	městowu	městow
dative	městoju, městu	městoma	městam
accusative	město	měsće	města
instrumental	městom	městoma	městami
locative	měsće	městoma	městach

Derived terms

• měsćanaŕ
• měsćański

Old Czech

Etymology

Etymology tree

Proto-Indo-European *mey-?

Proto-Indo-European *moyth₂-

Proto-Slavic *-to

Proto-Slavic *mě̀sto

Old Czech město

Inherited from Proto-Slavic *mě̀sto. Doublet of miesto.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmi̯ɛsto/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmjɛsto/

Noun

město n

1. city (large settlement)

Declension

Declension of město (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	město	městě	města
genitive	města	městú	měst
dative	městu	městoma	městóm
accusative	město	městě	města
vocative	město	městě	města
locative	městě, městu	městú	městiech
instrumental	městem	městoma	městy

This table shows the most common forms around the 13th century.

Derived terms

• městce
• městečko
• městský
• městys
• měščák
• měščěnín
• měščěnínka
• náměstie
• přědměstie

Descendants

• Czech: město

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “město”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Serbo-Croatian

Noun

město n (Cyrillic spelling мěсто)

1. obsolete spelling of mjesto and mesto

Upper Sorbian

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈmʲɪs.tɔ/
• Rhymes: -ɪstɔ
• Syllabification: měs‧to

Etymology 1

Etymology tree

Proto-Indo-European *mey-?

Proto-Indo-European *moyth₂-

Proto-Slavic *-to

Proto-Slavic *mě̀sto

Upper Sorbian město

Inherited from Proto-Slavic *mě̀sto.

Noun

město n

1. city, town

Declension

Declension of město (neuter hard stem)

	singular	dual	plural
nominative	město	měsće	města
genitive	města	městow	městow
dative	městu	městomaj	městam
accusative	město	měsće	města
instrumental	městom	městomaj	městami
locative	měsće	městomaj	městach
vocative	město	měsće	města

Etymology 2

Ellipsis of w město.

Conjunction

město

1. instead of

   Synonym: za

   Čehodla sće to činił, město toho, wo čož sym Was prosył?

   Why did you do that instead of what I asked you to do?

References

• “město” in Soblex