obyčejný

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *obyčajьnъ. Equivalent to obyčej +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobɪt͡ʃɛjniː]

Adjective

obyčejný

1. ordinary, common, regular, usual

   Antonym: neobyčejný

   Jsou to prostě obyčejní lidé, kteři si jen kladou otázky. ― They are just ordinary people who ask questions.

Declension

Declension of obyčejný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obyčejný		obyčejná	obyčejné
genitive	obyčejného		obyčejné	obyčejného
dative	obyčejnému		obyčejné	obyčejnému
accusative	obyčejného	obyčejný	obyčejnou	obyčejné
locative	obyčejném		obyčejné	obyčejném
instrumental	obyčejným		obyčejnou	obyčejným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obyčejní	obyčejné		obyčejná
genitive	obyčejných
dative	obyčejným
accusative	obyčejné			obyčejná
locative	obyčejných
instrumental	obyčejnými

Further reading

• obyčejný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• obyčejný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• obyčejný in Internetová jazyková příručka