stíhat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech stíhati, from Proto-Slavic *stigati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsciːɦat]
• Hyphenation: sti‧hat

Verb

stíhat impf (perfective stihnout)

1. to pursue, chase
2. to sue, prosecute
3. to be in time, to cope with

   Stíháš sledovat vývoj situace? ― Can you keep up with the developing situation?

   Nestíhám ve dne chodit do práce a po nocích studovat. ― I can't cope with work during the day and studying at night.

   Stíháte se nasnídat? ― Do you have time for breakfast?

4. to follow (of events etc: one another in succcession)

   Jedna reforma stíhala druhou. ― Reforms quickly followed one after another.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	stíhat, stíhati	Active adjective	stíhající
Verbal noun	stíhání	Passive adjective	stíhaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	stíhám	stíháme	—	stíhejme
2nd person	stíháš	stíháte	stíhej	stíhejte
3rd person	stíhá	stíhají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stíhat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	stíhal	stíhali	stíhán	stíháni
masculine inanimate		stíhaly		stíhány
feminine	stíhala		stíhána
neuter	stíhalo	stíhala	stíháno	stíhána

Transgressives	present	past
masculine singular	stíhaje	—
feminine + neuter singular	stíhajíc	—
plural	stíhajíce	—

Related terms

• stíhatelný

 

Further reading

• stíhati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• stíhati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• stíhat in Internetová jazyková příručka