svědek

See also: svédek

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sъvěděti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvjɛdɛk]

Noun

svědek m anim (feminine svědkyně)

1. witness
2. attestant
3. best man, groomsman

   Půjdeš mi za svědka? ― would you be my best man?

Declension

Declension of svědek (velar masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	svědek	svědci, svědkové
genitive	svědka	svědků
dative	svědkovi, svědku	svědkům
accusative	svědka	svědky
vocative	svědku	svědci, svědkové
locative	svědkovi, svědku	svědcích
instrumental	svědkem	svědky

Derived terms

• očitý svědek

 

Related terms

• dosvědčit
• odsvědčit
• osvědčení
• osvědčit
• přesvědčit
• přisvědčit
• svědčit
• svědecký
• svědectví n
• usvědčit
• vysvědčení

 

Further reading

• svědek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• svědek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• svědek in Internetová jazyková příručka