vázat

See also: vazat and vázát

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vázati, from Proto-Slavic *vęzati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːzat]

• Audio:

  (file)

Verb

vázat impf

1. to tie
2. to bind

   Jsem vázán slibem. ― I am bound by a promise.

Conjugation

Conjugation of vázat

infinitive vázat, vázati active adjective vážící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vážu vážeme — važme 2nd person vážeš vážete važ važte 3rd person váže vážou — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vázat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vázal vázali vázán vázáni masculine inanimate vázaly vázány feminine vázala vázána neuter vázalo vázala vázáno vázána transgressives present past masculine singular váže — feminine + neuter singular vážíc — plural vážíce —

Related terms

adjectives

• vázaný
• závazný

nouns

• obvaz
• obvazek
• odvaz
• podsvaz
• podvazek
• polosvaz
• polovazba
• provaz
• převaz
• samovaz
• samovazba
• svaz
• svazek
• úvaz
• úvazek
• vaz
• vazba
• vazivo
• vázačka
• vázanka
• závazek

verbs

• doprovázat
• dovázat
• dovážet
• navázat
• navážet
• obvázat
• odvázat
• odvážet
• ovázat
• podvázat
• povázat
• provázat
• provážet
• předvázat
• převázat
• převážet
• přivázat
• přivážet
• rozvázat
• svázat
• svážet
• uvázat
• vážit
• vevázat
• vyvázat
• vyvážet
• zavázat
• zavážet

See also

• poutat

Further reading

• “vázati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vázati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vázat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Hungarian

Etymology

váz +‎ -at

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːzɒt]
• Hyphenation: vá‧zat

Noun

vázat

1. accusative singular of váz