víkend

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search
See also: vikend

Czech[edit]

Etymology[edit]

From English weekend.

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

víkend m

  1. weekend

Declension[edit]

External links[edit]

  • víkend in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
  • weekend in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • víkend in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Hungarian[edit]

Etymology[edit]

From English weekend.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈviːkɛnd]
  • Hyphenation: ví‧kend

Noun[edit]

víkend (plural víkendek)

  1. weekend

Declension[edit]

Inflection (stem in -e-, front unrounded harmony)
singular plural
nominative víkend víkendek
accusative víkendet víkendeket
dative víkendnek víkendeknek
instrumental víkenddel víkendekkel
causal-final víkendért víkendekért
translative víkenddé víkendekké
terminative víkendig víkendekig
essive-formal víkendként víkendekként
essive-modal
inessive víkendben víkendekben
superessive víkenden víkendeken
adessive víkendnél víkendeknél
illative víkendbe víkendekbe
sublative víkendre víkendekre
allative víkendhez víkendekhez
elative víkendből víkendekből
delative víkendről víkendekről
ablative víkendtől víkendektől
Possessive forms of víkend
possessor single possession multiple possessions
1st person sing. víkendem víkendjeim
2nd person sing. víkended víkendjeid
3rd person sing. víkendje víkendjei
1st person plural víkendünk víkendjeink
2nd person plural víkendetek víkendjeitek
3rd person plural víkendjük víkendjeik

Synonyms[edit]

Derived terms[edit]


Slovak[edit]

Etymology[edit]

From English weekend.

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

víkend m (genitive singular víkendu, nominative plural víkendy, declension pattern of dub)

  1. weekend

Declension[edit]

External links[edit]

  • víkend in Slovak dictionaries at korpus.sk