chtít

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech chtieti, from Proto-Slavic *xъtěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxciːt]

• Audio:

  (file)

Verb

chtít impf

1. to want
2. (reflexive with se, impersonal) to fancy, to feel like [with dative]

   Chce se ti tam jít? ― Do you fancy going there?

Usage notes

• With the reflexive to mean feel like, it is used impersonally with the person in the dative case.

  Chce se mi slavit. ― I feel like celebrating. (literally: it wants itself to me to celebrate.).

Conjugation

Conjugation of chtít

infinitive chtít, chtíti active adjective chtící, chtějící verbal noun chtění passive adjective chtěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person chci chceme — chtějme 2nd person chceš chcete chtěj chtějte 3rd person chce chtějí, chtí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chtít. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate chtěl chtěli chtěn chtěni masculine inanimate chtěly chtěny feminine chtěla chtěna neuter chtělo chtěla chtěno chtěna transgressives present past masculine singular chtě, chtěje — feminine + neuter singular chtíc, chtějíc — plural chtíce, chtějíce —

Derived terms

• chtě nechtě
• chtění n
• chtivý
• chtíč m
• kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody
• pomstychtivý
• zachtít
• ziskuchtivý

See also

• přát

Further reading

• “chtíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “chtíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “chtít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026
• František Št. Kott (1878), “chtíti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 547
• František Št. Kott (1890), “chtíti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 443
• Jan Gebauer (1884), “Tvaroslovné výklady a doklady ke slovesům třídy III”, in Listy filologické a paedagogické, volume 11, Prague: Jednota českých filologů, Edvard Grégr, page 453