dřít

See also: drit and Drit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dřieti, from Proto-Slavic *derti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̝iːt]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: dřít
• Rhymes: -iːt

Verb

dřít impf

1. to rub, chafe, grind
2. to slave away
3. to swot
4. (reflexive with se) to drudge, labour, toil

Conjugation

Conjugation of dřít

infinitive dřít, dříti active adjective droucí, dřící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person dřu dřeme — dřeme 2nd person dřeš dřete dři dřete 3rd person dře dřou — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dřít. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate dřel dřeli dřen dřeni masculine inanimate dřely dřeny feminine dřela dřena neuter dřelo dřela dřeno dřena transgressives present past masculine singular dra, dře — feminine + neuter singular drouc, dříc — plural drouce, dříce —

Derived terms

• dřina
• odřenina
• odřít
• sedřít
• vydřiduch
• vydřít
• zedřený
• zedřít

Further reading

• “dříti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dříti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dřít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025